Diakonie ČCE – středisko CESTA Uherské Hradiště
Posláním Diakonie Českobratrské církve evangelické je organizovat, zajišťovat a poskytovat ve svých zařízeních sociální, zdravotní, pedagogickou a pastorační péči lidem, kteří se v důsledku věku, zdravotního postižení, nemoci, osamocení či ohrožení dostali do nepříznivé životní situace. Péče a podpora poskytovaná v zařízeních Diakonie Českobratrské církve evangelické směřuje k tomu, aby lidé, kteří využívají služeb Diakonie Českobratrské církve evangelické, mohli žít v co největší míře svým běžným a důstojným způsobem života.
Poskytování těchto služeb chápeme jako praktický projev naší křesťanské víry, naděje a lásky. Je to naše skromná snaha s Boží pomocí nabízet pomocnou ruku lidem trpícím nejrůznější nouzí. Dotýká se nás Ježíšova výzva k nasycení hladových, napojení žíznivých, ujímání se lidí na cestách, oblékání nahých, navštívení nemocných a těch, co jsou ve vězení. Výzva, když Ježíš říká: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“
Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) byla založena 1. června 1989 jako zvláštní zařízení církevní služby Českobratrské církve evangelické. Navázala na činnost České Diakonie (celým názvem: Česká Diakonie, spolek evanjelický pro ošetřování nemocných a chudých), která vznikla v roce 1903 a působila až do roku 1952. Tehdy totalitní státní moc v naší zemi všechny spolky zrušila a církev již dále nesměla organizovat veřejnou sociální službu. Stále zde však existovala určitá forma sociální práce alespoň uvnitř některých sborů ČCE v podobě tzv. křesťanské služby. V druhé polovině 80. let se v církvi vytvořilo neformální uskupení odborníků i laiků, kteří promýšleli různé možnosti sociální práce církve - diakonické práce. Mírná změna v chování státu vůči církvím v roce 1989 našla připravenou skupinu lidí ochotných vytvářet a pracovat v nově vznikající organizaci.
V průběhu svého rozvoje Diakonie ČCE zaznamenala některé mezníky, které byly spojeny s růstem organizace a postupným zaměřením na nové oblasti práce. Mezi službami, které Diakonie ČCE rozvíjela jako první na začátku devadesátých let, byly služby krizového centra SOS v Praze, stacionáře pro děti s mentálním postižením vznikající na různých místech republiky a byla založena také první střediska poskytující domácí péči o seniory a zdravotně postižené. Opravdovým testem manažerských schopností bylo převzetí tří státních domovů důchodců (Krabčice 1991, Myslibořice 1992, Sobotín 1992). Domovy byly zestátněny v padesátých letech a po čtyřicet let provozovány jako státní zařízení. Tím byl položen základ programu pobytových služeb pro seniory. Postupně v průběhu devadesátých let se Diakonie rozrostla o střediska působící v oblasti sociální prevence. Jsou jimi nízko-prahové kluby pro děti a mládež, domy na půl cesty a azylové domy. V roce 2003 se nabídka služeb Diakonie ČCE rozšířila i o služby hospice. Jedním z mezníků je oddělení speciálních škol ze středisek pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. K tomuto kroku musela Diakonie ČCE přistoupit v roce 2006, aby dodržela podmínky nového školského zákona. V současné době má Diakonie ČCE 33 středisek a 8 speciálních škol. Zaměstnává téměř tisíc zaměstnanců a další stovky dobrovolníků pomáhají Diakonii ČCE naplňovat její poslání. Významný vliv na organizační rozvoj mělo vytvoření vlastního systému vzdělávání. Na jeho počátku byla vedle vlastní vize o přípravě kvalitních pracovníků v oblasti sociální péče i finanční pomoc Diakonisches Werk EKD v letech 1991 – 1994. Německá Diakonie tehdy zprostředkovala Diakonii ČCE dar německé vlády na rozvoj vzdělávání i konkrétní investiční projekty středisek. Díky tomu dochází ke kvalitativnímu posunu v přípravě vlastních pracovníků. Systém vzdělávání je v současnosti rozšířen a prohlouben natolik, že je využíván dalšími NNO i zaměstnanci státních zařízení. Některé kurzy byly pořádány pro rodinné příslušníky např. lidí trpících Alzheimerovou chorobou nebo pro rodiče dětí s těžkým mentálním postižením.
Důležitým mezníkem bylo vytvoření Plánu rozvoje na roky 2003 – 2006, ve kterém byl položen hlavní důraz na zvyšování kvality služeb. Byl například zřízen úsek managementu kvality, který podporuje zavádění celostátních standardů kvality sociálních služeb ve střediscích. Jejich dodržování se podle Zákona o sociálních službách stává základní podmínkou pro zachování jednotlivých služeb v systému sociální péče, a to především z hlediska možnosti získání finančních prostředků na zajištění provozu.
Organizačně správní záležitosti Diakonie ČCE upravuje Řád diakonické práce a další vnitřní předpisy, kterými jsou statuty a organizační řády jednotlivých středisek i celé Diakonie ČCE. Podle novely Řádu diakonické práce z roku 2006 dochází ke změně některých kompetencí, např. představenstva se mění v dozorčí rady a nově jsou vytvořeny správní rady ze zaměstnanců střediska nebo ústředí. Důraz na spolupráci středisek Diakonie ČCE s církevními sbory pokračuje a měl by být dále rozvíjen, i když odpovědnost za řízení středisek se posouvá do profesionálních správních rad. Diakonie nachází v církvi své zakotvení, duchovní podporu i nezištnou pomoc. Z pohledu církve je Diakonie ČCE praktickým projevem poslání církve a života víry.
Více o diakonii najdete na: http://www.diakoniecce.cz